Jako nebe a dudy

Ten, kdo se přišel v neděli dopoledne podívat do čakovické sportovní haly na dva zápasy béčka chodovského dorostu, viděl utkání utkání, která nelze charakterizovat výstižněji než jako nebe a dudy. Zahrát dva takhle rozdílné výsledky během několika hodin je záležitost, která se může přihodit jen na mládežnických utkáních, kde výkon hráčů kolísá z minuty na minutu.

TJ JM Chodov B – Black Angels B 13:4 (2:0; 4:1; 7:3)

Rozcvička za ranního rozbřesku v potemnělé hale v půl osmé v neděli ráno jakoby nám udělala dobře... Na začátku utkání jsme sice několikrát pustili soupeře do dobrých střeleckých pozic, ale Jirka Tvrdík v bráně se několika solidními zásahy zasloužil o průběžnou nulu na našem kontě. Naopak brankář Black Angels, bratranec našeho hráče Martina Valy, se v ranním utkání asi ještě tak úplně neprobudil, protože ho zaskočil dalekonosný pokus Vojty Procházky. Tomu se povedlo ještě z vlastní poloviny hřiště tahem vystřelit tak, že míček po 20 metrech letu zaplul krásně do pravého růžku. Druhý pokus pak na branku soupeře poslal Vojta o pár minut později a několik metrů blíže, tentokrát z půlicí čáry, a branka z toho byla zase. Na začátku druhé třetiny pak znovu Vojta Procházka dal v čase 13:33 a 13:39 další dvě branky a zařídil nám tím pohodlný náskok a klid na hru. Postupně jsme tedy mohli přidávat další a další góly, předvádět zajímavé střelecké pokusy a kombinace v rozehrávce, zkrátka dobře se florbalem bavit. Vojta Procházka si nakonec v zápase připsal 8 kanadských bodů za 6 branek a 2 asistence, po dvou trefách zaznamenali Stejski a Bochník jednou rozvlnili síťku Keki, Petr Kafka a Chrasťa (Crasťa). Zápas to byl vesměs příjemný, opravdu výjimečnou podívanou byla přehlídka gólů hlavního strůjce úspěchu, Vojty Procházky.

ORKA Horní Počernice – TJ JM Chodov B 7:0 (3:0; 1:0; 3:0)

Utkání s Orkou jsme začali aktivně a téměř celá první třetina patřila po herní stránce nám. Byli jsme víc na míčku a snažili se více kombinovat. Bohužel jsme se přes urostlé hráče soupeře jen těžko dostávali do koncovky, takže naše kombinace byly poněkud bezzubé. Když už jsme se ke střele na bránu protlačili, zneškodnil naše pokusy velmi dobře chytající brankář Zetek. Během jednoho takového obléhání počernické branky jsme se dopustili nepřesnosti, kterou soupeř využil ke smrtícímu brejku. Náš brankář Tvrdík soupeři zakončení ještě usnadnil, když zbytečně odkryl prostor po zemi a inkasoval laciné jesle.
Krátce nato přišla další studená sprcha – v obraně jsme nezvládli dostatečně rychle přistoupit ke střílejícímu bekovi a propagační střela prošla přes zkoprnělou obranu až do sítě. Aby toho nebylo málo, tak si na konci třetiny vybral slabší chvilku i David Laho a zahrál pomalou a riskantní krosovou nahrávku, jenž hráči Orky snadno přetavili ve třetí branku. Ve druhé části jsme zkusili změnit způsob rozehrávky, ale soupeř náš plán snadno ubránil. Pozvolna jsme vyklízeli pozice... Orka skórovala jednou, a to v přesilovce po přenesení hry krosovou nahrávkou a následné střele z první. Ve třetí části jsme definitivně propadli beznaději a nepřevedli jsme zhola nic. S chutí hrající soupeř nám nastřílel další tři branky a dal tak výsledku konečnou podobu na ostudných 7:0.
Příčiny prohry se nehledají zcela snadno – v zápase byly pasáže, které nevypadaly zle. Pravdou nicméně je, že jsme se celé utkání nevyrovnali s tvrdou hrou počernických a nedokázali jsme se důrazněji probojovat do zakončení. Dále za debakl můžou hrubé individuální chyby a musím přiznat, že tentokrát i neefektivní změna taktiky před druhou třetinou (která jde na vrub mě, jako trenéra). Nic z toho ale nemůže omluvit tak vysokou prohru, jakou utkání dvou sousedů v tabulce skončilo. Jde o nejhorší výsledek B-týmu v této sezóně.