Ohlédnutí za EFT očima chodovských reprezentantů

Poslední reprezentační akcí před koncem letošní sezóny byl turnaj Euro Floorball Tour, který se konal v posledním dubnovém víkendu ve švýcarském Curychu. Chodov měl na turnaji své dva zástupce. Nejproduktivnějšího hráče uplynulé sezóny Matěje Jendrišáka a Adama Štegla, který se po zranění objevil ve výběru reprezentačního kouče Trnavského. Oba hráče jsme pozvali ke krátkému rozhovoru, který se točil hlavně kolem EFT ve Švýcarsku.

Adame, v nejdůležitější části sezóny si se zranil a nemohl odehrát play off v chodovském dresu. Co se vlastně stalo a o jaké šlo zranění?
Ano, to je pravda. Stalo se mi to 2 dva zápasy před play off na jednom ze zápasů středoškolské ligy, kdy jsem celkem nešťastně přišlápl jednomu gymnazistovi nohu. Bohužel pro mne z toho byly natržené vazy v kotníku, a tak bylo jasné, že play off nestihnu.

I přesto si byl nominován na Euro Floorball Tour do Švýcarska. Jak probíhala tvá rekonvalescence a jak by si zhodnotil své výkony po zranění?
Mohu otevřeně říci, že jsem byl mile překvapen nominací a opravdu jsem ji nečekal. O to větší bylo mé odhodlání vrátit se na florbalovou palubovku. A tak jsem začal celkem brzy po zranění aspoň posilovat, když jsem nemohl běhat. Později, když mi sundali ortézu, jsem začal jezdit na kole. Bohužel se ale ukázalo, že příliš brzy. Musel jsem trochu zmírnit, neboť můj kotník nevydržel to, co má vůle. Neustále jsem se potýkal s bolestmi a téměř nepřetržitým otékáním kotníku. Už už to vypadalo, že budu muset nominaci odmítnout. Nakonec vše dobře dopadlo a já mohl potvrdit účast. Své výkony bych nerad hodnotil. Nikdy to nedělám. To přísluší trenérům.

Matěji, od semifinálového vypadnutí s Tatranem do odjezdu na Eurofloorball Tour uplynuly 4 týdny. Jak si se vyrovnal s tak dlouhou pauzou?
Musím se přiznat, že jsem se dlouho nemusel připravovat na turnaj, který by se konal tak dlouho po ukončení sezóny v klubu. Navíc jsem přípravu přizpůsobil tomu, že jsem ještě týden a půl po závěrečném utkání semifinále, musel brát antibiotika a v podstatě jsem nemohl nic dělat. Takže ve zbývajícím čase jsem chodil hlavně běhat ven a snažil se absolvovat co nejvíce tréninků v hale. Sám jsem byl zvědavý, jak se budu na turnaji cítit a měl jsem z toho i trochu obavy. Ovšem na turnaji se mé obavy nepotvrdily, cítil jsem se dobře.

Ve Švýcarsku se turnaj odehrál na netradičním místě. Hřiště bylo postaveno přímo na nádraží v Curychu. Jak jste v týmu tuto novinku vnímali?
Matěj Jendrišák: Vnímali jsme to spíše negativně, ale zase jako neobvyklou zkušenost. To, že se hrálo v nádražní hale, nás spíše rušilo a nesoustředili jsme se tak, jak jsme zvyklí ze zápasů v lize nebo reprezentaci. Musím souhlasit s názorem, že zázemím a celkově prostředím to spíše připomínalo nějaký letní turnájek než reprezentační turnaj. Na druhou stranu, když člověk vstoupil na hřiště, tak přestal vnímat všechny okolní vlivy a soustředil se jenom na zápas.

Na EFT reprezentace třikrát prohrála. Jak vypadaly zápasy a jaké byly příčiny neúspěchu?
Adam Štegl: Tak bohužel máte pravdu. Třikrát jsme prohráli, ale všichni víme, že máme na víc a to je dobře. Neboť i přes všechny ty prohry si myslím, že jsme odehráli slušný turnaj, ukázali, že se jen tak nevzdáme a bojujeme až dokonce. Po psychické stránce jsme na tom celkem slušně. To asi plyne i ze skvělé party, která v týmu je. Jsem za ni moc rád. Herně však máme rezervy, ale věřím, že všichni hráči, co byli teď ve výběru, na sobě budou pracovat, jak po fyzické stránce, tak po herní, a v prosinci budeme slavit největší florbalový úspěch.

Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně štěstí v přípravě na novou sezónu.