LEGENDY | Florbal Chodov v letošní sezoně slaví 30 let od svého vzniku. Výjimečnou klubovou historii, obnášející kruté roky v suterénu nejvyšší soutěže i euforie po zisku mistrovských titulů, formovaly výjimečné osobnosti. Některé už své místo v Klubu chodovských legend mají, jiné na své uvedení stále čekají. Jiné možná ani neznáte… Vytvořili jsme dotazník, který postupně klíčoví hráči naší historie zodpověděli. Na závěr našeho seriálu přinášíme devět odpovědí toho nejpovolanějšího. Michala Bauera, prezidenta Chodova, otce zakladatele florbalu v Česku.

Dnes známe všichni Michala Bauera především jako prezidenta chodovského klubu, ale má za sebou samozřejmě i úspěšnou hráčskou kariéru. V dresu Chodova odehrál během pěti sezon 82 zápasů v dlouhodobé části a zaznamenal 57 bodů (34+23), dalších 10 zápasů pak přidal v play off. S Chodovem získal dvě bronzové medaile a jeho kariéru v nejvyšší soutěži předčasně ukončilo vážné zranění kolena. Po celou dobu fungování chodovského florbalu je s ním úzce spjat a z pozice prezidenta i hlavního sponzora stojí za tím, kde současný Chodov je.

Čemu se teď věnuji

„Uplynulé dny jsem strávil doma zavřený v izolaci s Covidem, lehkým, což pro mě bylo za trest. Ale jinak se věnuji podnikání, továrna na hydraulické systémy pro letadla, vzdělávací agentura, sportovní firma, developerský projekt na Praze 8, rodině, s Ditou máme dvě skvělé dcery v teenagerském věku, které nehrají florbal (smích), sportu, běh, kolo, lyže, golf, a i řízení klubu patří mezi mé koníčky, kterému věnuji teď několik desítek hodin měsíčně.“

Jak často sleduji zápasy Chodova

„Pořád (smích). Když můžu, jsem v hale, když ne, jsem na nějakém přístroji na online, v podstatě kdekoliv. Naposled to bylo v Benátkách cestou na letiště a na letišti.“

Co jsem dělal 17. dubna 2016, kdy Chodov získal svůj premiérový mužský titul

Přirozeně jsem byl v O2 Areně a intenzivně ten zápas a úspěch prožíval!

Kdo je pro mě největším Chodovákem historie

„Asi musím, neskromně, konstatovat, že největší blázen jsem já sám. Ale pak tu jsou lidé, kteří v nějaké době neskutečně pomohli, nebo svůj život s klubem svázali dlouhodobě. Třeba Carlos Myšák, Lukáš Procházka, Ondra Neuman, Dejv Podhráský, Mirek Tožička, Honza Barák, David Bohumínský a další. Bez nich by to nešlo a takových srdcařů potřebujeme na klub navázat ještě víc!“

Nejsilnější zážitek během působení na Chodově

„Určitě otočení kola dějin a vyřazení Tatranu v semifinále 2013 ze stavu 0:2 na zápasy na konečných 4:2. Potom všechny tři tituly, hrdost na naše holky za jejich loňskou spanilou jízdu až do prodloužení v Superfinále proti Vítkovicím. Patří sem také asi osamostatnění klubu z TJ a určitě i přestěhování do nových klubových kanceláří.“

Pláč kvůli Chodovu

„Normálně nebrečím. Nejhorší byly určitě dva tragické okamžiky, když umřeli Honza Civín a Michal Rebro. R.I.P., kluci!“

Kdo ze současného kádru mi imponuje a proč

„Moje historická klubová paměť je hodně dlouhá, během ní jsem měl velké množství oblíbenců, zpravidla to byli dříči a motorové myši. Radek Jonáš, Michal Hanic, Míša Schwan, Peťulka Pražák, Ondra Mikeš. A pak si samozřejmě považuji bodových démonů, Lukyho Procházky, Matese Jendrišáka, Patrika Dóži. Z dnešního kádru to je určitě Marek Vávra pro jeho neuvěřitelně konzistentní produktivitu, Ondra Vošta pro jeho rychlost a bojovnost za všech okolností, Jirka Bauer pro jeho neústupnost a chladnokrevnost, Petr Maják Majer pro jeho killerské instinkty. A určitě i Tom Ondrušek pro jeho oddanost hře zvané florbal. Omlouvám se těm, na které jsem zapomněl.“

Nejlepší zápas v chodovském dresu

„Myslím, že jsem jednou při lize zaznamenal pět gólů a nějakou asistenci někde v Ostravě, ale to byl florbalový pravěk!“

Co chybí současnému týmu, aby se vrátil na výsluní

„Tak jde o to, co je výsluní... Zrovna nedávno jsme to probírali na workshopu v klubu. Ženy jsou skvělé a hrají o 1.-2. místo v ČR, muži byli vloni třetí a hrají stále o čelo. Je to opravdu tak špatné a daleko od výsluní? Mužská liga se vyrovnává, porážet se navzájem může nyní šest týmů. Náš mužský tým prochází generační výměnou, nejde hrát každý rok o titul, ale samozřejmě ambice hrát TOP 4 máme trvale. Takže co nám chybí, abychom byli lepší? Ještě jeden gólový bombarďák, uzdravení našich dvou top obránců, vyšší produktivita přesilovek, naučit hráče proměňovat samostatné nájezdy, zrychlit proces převzetí zodpovědnosti našich skvělých talentovaných mladých hráčů!“


Generální
partner

Partneři
klubu