"Gólman je to skvělej. O tom žádná. Ale jako člověk? Nevím, moc ho neznám... Tak nějak zněla moje první slova, když mi David Podhráský v létě 2019 volal, že zřejmě ukecal Michala Rebra, aby přestoupil k nám, aby mě nahradil.

Klobouk dolů. Moje vášeň pro hraní florbalu vyhasla, Michalův oheň, ač byl o dva roky starší, hořel dál. Chtěl svůj druhý titul, chtěl hrát nahoře, nebál se jít po šesti letech v Tatranu do nového kolektivu za novou výzvou. Věděl jsem, že nám pomůže. Zkušený brankář, motivovaný, navíc obrovitý chlap. Takový je současný florbalový trend. Měl to být jackpot.

Ale... Jak jsem už řekl, mimo mantinely jsem ho neznal. Na repre jsme se potkali snad jen na třech přátelácích v Plzni s Německem, to byl rok 2009. Pravěk. A taky pár kempech, nebo v tunelu před vzájemnými zápasy či při třesení rukou po nich. To toho ale moc neproberete.

Na konci září 2019 jsem s ním ve své nové roli dělal první rozhovor. Tatran jsme porazili v šíleném zápase 13:10, pár dnů předtím Bohemku 9:8. Od svých bývalých zaměstnavatelů schytal 18 kousků, humor ho ale neopustil. "Padá mi to tam jak Němci do krytu," napsal na svůj facebook. To jsem cenil. Z povídání jsem byl i tak lehce nervózní. Celý tým jsem znal jak své boty, on byl u nás nový. Ani přezdívka Žebro mi moc nešla přes ústa, ještě dlouho jsem mu říkal Míšo.
Potřebovali jsme čas, společné zážitky, společné hospody. Ty přišly. Když se mi v říjnu narodil syn, do podivného podolského baru Tobacco na oslavu dorazil. Když jsem mířil do Ostravy na výjezd přemlouvat Jiřího Bauera, byl tam. S ohrnutým límcem kdesi poblíž Stodolní luskal prsty a hlásil, že na hotel ještě nejde, že ho to tam baví. Bavit se uměl. Když někdo sezval pár lidí k sobě na poker, také dorazil. Když klapl Baučův přestup a on uspořádal kolaudaci svého bytu, taky nechyběl. Mohl bych pokračovat.

Ukázal, jak týmový hráč je. Pro mě byl a je tento aspekt vždycky zásadní. Výkony na place tolik neovlivníte, toto ano.

Na tréninky jsem tolik nechodil, sem tam na domácí zápasy. Od ostatních kluků jsem ale věděl, že zapadl skvěle. Uměl udělat legraci i hovořit vážně, což bylo potřeba. Když se prohrálo, dokázal si vzít slovo a trefně pojmenovat příčiny neúspěchu. Žádné sezení na místě se sklopenou hlavou, jak by to udělal lecjaký jiný nový kluk. Jsem tu chvíli, co bych mluvil... Kdepak, takový nebyl. Chtěl uspět a chtěl to hned.

Ne vždycky byl světový, samozřejmě. A kdo je... Někdy na něj kluci remcali, někdy i já. Ale věděl jsem, že jsme ho přiváděli pro play off, pro velké zápasy. Ty vždycky zvládal skvěle. Na soudy bude dost času po sezoně, říkal jsem si. Bohužel, ve čtvrtfinále 2019 nám COVID-19 umožnil odehrát jen dvě utkání, pak byla celá sezona zrušena.

Hecnout se uměl, když chtěl, když to bylo nutné. Za tři ligové bitvy s Mladou Boleslaví ani jednou neprohrál po 60 minutách, když Adam Štegl dělal cvičení pro gólmany, dokázal strčit o generaci mladší kluky do kapsy. Blazepody, přesuny, bylo mu to jedno. Jen musel chtít.

Během pandemie vyvstala otázka, že je potřeba ponížit náklady na motivační odměny hráčů hráčů. Těžká doba dolehla i na Chodov. Vše bylo na dobrovolné bázi, chceš všechny svoje peníze? Není problém, dostaneš je, jen se ptáme. Michal byl z těch, kteří se vzdali své odměny kompletně. Nepotřeboval je, chtěl klubu, ve kterém byl necelý rok, pomoci. Třída!

Naposledy jsem ho viděl v pátek na instagramu při streamování tréninkových nájezdů. Moc mu nešly, ale říkal jsem si, že v sobotu proti Tatranu zase bude na výši. Velká bitva, však byli v tabulce před námi. Těšil jsem se na zápas, pár minut před začátkem jsem zjistil, že se nehraje. Zavolal jsem Davidovi, řekl mi, ať si sednu. Slyšel jsem, jak pláče...

Jedno úmrtí už jsem na Chodově zažil. Když zemřel Honza Civín, byl jsem dorostenec nebo starší žák, co zrovna měl chytat za juniorku přípravné utkání před Czech Open 2003 proti FBŠ na Spartě 2. na Letné. Znal jsem ho trošku, hrál za Chodov, před bouračkou na Máchově jezeře mě vedl na florbalovém kempu na stejném místě jako instruktor. Brečel jsem jako želva, pod maskou celé utkání.

Teď odešel spoluhráč, kamarád. Bylo to jiné, horší… Stopa, kterou jsi na Chodově zanechal, je mnohem hlubší než 28 odchytaných utkání. Děkujeme, nezapomeneme!

Bari


Generální
partner

Partneři
klubu