Chodov ve čtvrtfinále play off Livesport Superligy nevzal čtvrtým Bohemians ani jeden duel, na porážky ze základní části 8:11 a 8:9 v prodloužení plynule navázaly další čtyři direkty (5:10, 4:12, 5:8, 6:9).

„Je to kruté, ale spravedlivé. V těch devíti dnech byla Bohemka ve většině ohledů lepší,“ zamýšlí se Podhráský.

V jakém utkání byl tvůj tým zisku bodu nejblíž?

„Určitě v tom posledním.“

Souhlasím, vedení v závěrečné třetině 6:5, které trefil Sýkora, vypadalo nadějně.

„Ano. To byl asi jediný zápas, o kterém bych si dovolil říct, že jsme byli lepší, ale bohužel nás srazili stejné chyby jako v předchozích zápasech. A pak bych vytáhl ještě jeden moment.“

Povídej.

„Ve druhém zápase za stavu 4:1 jsme měli velmi dobrou pasáž - přibližně 20 minut, ale nedokázali jsme své šance proměnit v branky, naopak Bohemka tam proměnila vše. A odskočila do neřešitelného rozdílu skóre. Škoda.“

Po vysokých úvodních porážkách na hřišti soupeře jsi v pozápasovém rozhovoru tvrdil, že tým ví, co má hrát, aby byl úspěšný. Jaký tedy byl game plan pro domácí duely?

„Ten hlavní cíl bylo odstranění opravdu triviálních chyb, které jsme dělali. Pokud bychom tohle dokázali, tak by to mohlo být 50:50. Zároveň jsme pro druhý víkend změnili obranu, abychom Bohemce trochu narušili strukturu hry. Bod dva se myslím celkem podařil, bod jedna bohužel přetrval.“

V play-off jste za čtyři utkání inkasovali devětatřicetkrát, řada gólů padla do prázdné branky, ale stejně. Nervalo ti to srdce, když jako hráč jsi tvrdil muziku v obraně, jako trenér jsi pomocí perfektní defenzivy dvakrát slavil mistrovský titul?

„Určitě mě to trápilo a trápí i teď. V play off jednoznačně vyhrávají obrany a platí to všude na světě. Je samozřejmě potřeba respektovat ofenzivní sílu Bohemky a vlastně bych líp dokázal přijmout, kdyby rozebírali naši obranu, ale to se až tak nedělo. Spíše jsme dostávali branky po našich chybách ve hře s míčkem.“

Měli Bohemians v sérii navzdory předpokladům lepšího brankáře? Statistiky Karla Hodíka neb 9.31 průměr gólu na zápas a úspěšnost 68.81 % hovoří neúprosně.

„Tomáš Hyršl chytal výborně. Když měl tým podržet, udělal to. Zároveň trvám na tom, že jsme mu to udělali poměrně snadné.“

Souhlasím, ale tak můj dotaz úplně nezněl.

„Hoďovi jsme to naopak neudělali lehké vůbec. Pouštěli jsme Bohemku do situací, ze kterých to trefovali perfektně. Statisticky je to samozřejmě bída, ale zase si nepamatuju, že by pustil nějaký vyloženě laciný gól. Sám víš, že brankář potřebuje, aby mu tým pomohl, a to se bohužel moc nedělo.“

Před play-off jsem sázel, věřil v naši výhru 4:2 na duely. Opíral jsem se o tom, že se chodovští TOP hráči nacházejí na vlně, což dlouhé roky plošně neplatilo, vždy se dařilo jednotlivci. Čekal jsi od klíčových útočníků větší bodový příděl?

„Jak říká Jakub Koreis: „Nejlepší hráči musí být nejlepší hráči“. Ale kluci to měli těžké, Bedla na ně hrál první formaci a často hráli bez míčku. I přes to si dokázali vypracovat šance, ale chyběla jim lehkost v zakončení a postupem série už to byla křeč.“

Co ostatní lajny? První formace celkem udržela s tou Formanovou krok, kapitánu Bohemky umožnila bodovat "jen" desetkrát, ale dvojka a trojka strádaly.

„Před sérií jsme věřili, že budeme schopni porážet 2. a 3. lajnu Bohemky, ale hned první zápas vlastně rozhodla 3. lajna soupeře. Což byla samozřejmě i rána pro naše sebevědomí. Když to zjednoduším, tak jsme měli v té sérii strašně málo hráčů, kteří hráli v dobré formě. Pro nás je teď velkou otázkou, proč tomu tak bylo, protože před sérií tomu nic nenasvědčovalo.“

Za mě další zřejmá příčina neúspěchu přílišný počet oslabení, dvacet trestných minut, soupeř se dostal na 66,67% využití přesilovek.

„Souvisí to s těmi chybami. Fauly samozřejmě k florbalu patří, ale je faul a faul. Dovolím si říct, že snad všechna naše vyloučení byla z kategorie těch hloupých. Druhá část odpovědi pak je to oslabení. Bohemka má samozřejmě skvělou přesilovku, navíc má v sezoně hodně prostoru si ji zkoušet… My jsme přesně věděli, jaké situace musíme zvládnout, věnovali jsme tomu dost času, ale v zápasech jsme to nedokázali.“

Se zájmem fanoušků o domácí duely spokojenost? Dvakrát více než 300 lidí na hale.

„Návštěvy mě příjemně překvapily. Byla to pražská série, ale nás opět, mám pocit, že se nám to stane pokaždé, trefily jarní prázdniny na Praze 11. Takže jsme prakticky nemohli počítat s mládeží. Z tohoto pohledu byly návštěvy i atmosféra fajn. Škoda, že jsme nedoručili i další zápas, tam by to mohlo být ještě zajímavější.“

Má Bohemka na to, aby vyřadila Vítkovice v boji o Superfinále?

„Nejsem úplně dobrý tipér, ale myslím, že Vítkovice si postup do Superfinále poměrně v klidu pohlídají. My jsme Bohemce nabídli strašné množství chyb a jsem přesvědčen, že toho se Vítkovice vyvarují.“

A titul získá kdo?

„Tipovat na titul kohokoliv jiného než Tatran by asi bylo troufalé. Je to sice jeden zápas, ale Tatran má takovou sílu, že by to i s loňskou zkušeností v zádech měl zvládnout a upřímně jim to i přeju.“

Pojďme na příjemnější věci, základní část byla nad očekávání?

„Já jsem našemu týmu věřil, takže bych spíš řekl podle očekávání. Nedávali jsme si žádné konkrétní cíle, ale všichni jsme cítili, že hůř, než na šestém místě bychom skončit neměli. Konečné páté beru jako nějaké potvrzení naší pozice, není to na oslavu, ale rozhodně jsme nepropadli a některé lidi možná i překvapili.“

Za mě nejpříjemnější věc, že ani jeden duel neskončil výsledkovým fiaskem. Zejména pak doma, jak tomu bylo v letech minulých, kdy jsme na Jižním městě sledovali slavící Pardubice, Českou Lípu i Liberec.

„Je to jeden z těch pozitivních bodů hodnocení. Opravdu jsme neměli zápas, ve kterém bychom propadli. Samozřejmě nějaké drobné ztráty tam byly, hodně mě mrzí šest ztracených bodů s Black Angels.“

Aneb kontinuální porážky číslo 5 a 6 proti tomuto týmu.

„Ano, u Blacků jsme si vybudovali už trochu komplex, ale i v těchto zápasech to nebyl žádný průšvih. Navíc jsme dost často hráli i ve velmi omezeném počtu hráčů, ale i tak jsme zápasy zvládali.“

Vyšla sázka na mladé, že? Matoušek, Votava i třeba Šmíd mě osobně hodně bavili.

„Je to naše cesta. Máme zkušené jádro, ale víme, že kluci nebudou hrát věčně, je potřeba za nimi najít další osobnosti, které tým v budoucnu potáhnou. V základní sestavě pro play-off bylo pět hráčů, kteří byli v takové roli poprvé a ty zkušenosti v budoucnu prodají. Mrzí mě, že do sezony Lukáše Kafky, Kuby Dufka nebo Davida Horkého zasáhla poměrně dlouhodobá zranění, která je hodně přibrzdila.“

To ale nejsou ti úplní nováčci, co ti opravdoví debutanti?

„Pozitivně musím samozřejmě hodnotit Máru Matouška, před přípravou se s ním až tolik nepočítalo, ale svou prací si o místo řekl. Nakonec hrál v průměru přes 22 minut na zápas, často v první lajně. U něj mě mrzí, že nedostal víc příležitostí v reprezentaci. No a samozřejmě musím zmínit Tondu Votavu. Má před sebou ještě strašně moc práce, ale věřím, že o něm ještě hodně uslyšíme.“

Co vsazení na jednoznačnou jedničku? Můžeš to porovnat s lety, kdy o místo prvního brankáře zápolili Hodík se Šimůnkem. Neuškodilo to prvnímu jmenovanému?

„Myslím, že spíš naopak. Hoďa měl jasnou pozici, ale po celou sezonu pracoval velmi dobře a prodával to i v zápasech. Musím ocenit i Loupáka, který byl skvělou dvojkou. Když naskočil, tak týmu pomohl, navíc skvěle fungoval v šatně.“

Proč do play-off vůbec nezasáhl tvůj bratr Michal, co se mu stalo? Nechodil ani na střídačku, nebo jsem ho tam alespoň nezaregistroval.

„Bohužel ho kolem Vánoc dostihlo další poměrně vážné zranění a přes veškerou snahu to prostě nešlo. Je to velká škoda, je to zkušený hráč, pravák, navíc měl tu první polovinu sezony velmi dobrou.“

V jakém stavu se vrátil Tomáš Sýkora?

„Syky si toho vytrpěl strašně moc a já jsem strašně rád, že se vůbec vrátil. Je třeba vzít v úvahu, že v podstatě rok a půl nehrál, ale ani se nemohl nijak moc připravovat. Vlastně je skoro zázrak kolik toho po návratu zvládl. Samozřejmě víme, že k ideálu to je ještě kus cesty, ale věřím, že po letní přípravě to bude zase ten Syky, jak ho známe.“

Jeho největší prospěšnost mužstvu spočívá aktuálně v čem?

„Je to vynikající hráč, který dokáže dělat rozdílové věci, ale pro mě je ještě důležitější, že je to jeden z hráčů, kteří dokáží své spoluhráče dělat lepšími. Letos se hodně trápil sám se sebou, ale věřím, že v nové sezoně bude právě tahle schopnost pro tým strašně důležitá.“

Kdo je aktuálně pro tebe naprosto nepostradatelný pro tým, je to Jiří Bauer, který měl fantastický ročník?

„To je těžké říct, to si musí vybrat fanoušci. Každý hráč má v týmu svoji platnost, ale samozřejmě Jirka Bauer je velmi důležitým členem kádru. Hráčů jako on po českých halách moc neběhá a rozhodně má velký podíl na mnoha letošních vítězstvích a určitě patří mezi klíčové hráče týmu.“

Zpět do současnosti. Analýza nepovedeného play off probíhá?

„Zrovna ji sepisuji a následně si nad to s vedením sedneme.“

Co na play-off říkal prezident Michal Bauer, který nadstavbu prožíval na dálku?

„Vlastně jsme spolu ještě nijak obsáhle nemluvili. Vyměnili jsme si nějaké základní dojmy, ale větší diskuze přijde až právě nad zmíněnou analýzou.“

Cítíš důvěru vedení i na další sezonu?

„Za těch 10 let, co jsem u týmu, bylo hodně různě složitých období, ale musím říct, že důvěru jsem cítil vždy. Kdyby tomu tak nebylo, už bych u týmu dávno nebyl, protože by to nedávalo smysl pro mě ani pro klub. Před sezonou jsme se vydali na nějakou cestu, jejíž jsem součástí, a tahle sezona byla pouze první krok.“

Tvůj asistent Adam Štegl chce a bude pokračovat dál?

„To je asi spíš otázka na něj, ale myslím, že mohu říct, že bychom v započaté práci rádi pokračovali spolu.“

Co teď váš tým čeká?

„V první řadě zasloužené volno. Kluci musí odpočinout fyzicky a možná ještě víc psychicky. My mezitím sezonu vyhodnotíme a precizně připravíme další program. Pak se s klukama sejdeme, sezonu uzavřeme a kolem poloviny května se znovu rozběhne koloběh nové sezony.“

Na závěr jedna lehce filozofická. Čistě mojí optikou podpisy jednoletých smluv u klíčových opor, ke kterým došlo před startem play off, značí, že Chodov jak ho známe v tomto silném složení má možná vůbec poslední šanci uspět, vrátit na Jižní město po dvouleté odmlce semifinále. Je to tlak?

„Já jsem nebyl součástí vyjednávacího týmu, ale úplně bych to tak nepojmenoval.“

Tak to rozveď, prosím.

„Jak jsem říkal, jsme v určité fázi vývoje týmu a ti nejzkušenější hráči jsou pro tuto etapu naprosto klíčoví. Takže těžko predikovat, co bude za rok. Každý žije svůj individuální příběh a ten se může z roku na rok změnit jak florbalově, tak životně. Každopádně tohle byl 1. rok nějaké cesty a ta cesta musí mířit vzhůru, takže věřím, že příští rok budeme zase silnější.“