Začněme od konce. Jak se ti líbilo letošní Superfinále?

Po mnoha letech jsem ho viděl z úplně jiné perspektivy, takže to bylo takové trochu divné. Akce je organizačně i z hlediska show, marketingu a prezentace florbalu opravdu výjimečná, exklusivní a dle mého správná. Sportovně byl zápas žen dlouho takový divný a skvěle gradoval závěr. Mužské SFF se mi sportovně líbilo moc.

Tvůj tým sice v semifinále podlehl 1:4 na zápasy, ale krom jednoho zápasu byl Ostravě zdatným soupeřem. Co chybělo k postupu do Superfinále?

Byť to bolí, tak s odstupem přiznávám, že chybělo v součtu asi docela dost. Neměli jsme vývoje zápasů, většinou jsme prohrávali a bylo to strašně náročné na síly i hlavu. K tomu jsme nezvládli klíčové momenty, zejména speciální týmy a situace (přesilovky, oslabení, nájezdy). Takže musíme sportovně přiznat, že letos nebyl náš čas a Ostrava postoupila právem.

Před sezonou tým opustily mimo jiné reprezentantky Suchá, Chudá, Keprtová, Lechnerová, Trojánková a také gólmanka Ranochová. Obecně se očekával mírný propad tabulkou. S jakými ambicemi jste do Extraligy šli?

Osobně neumím mít jiné, než-li ty nejvyšší ambice. A klub, jako je náš Chodov, podle mne také jinam mířit nemůže. Ale se vší pokorou jsme věděli, že si to letos budeme muset opravdu poctivě odmakat, abychom měli šanci na úspěch a favority jsme logicky nebyli.

Nakonec jste získali více bodů než v ročníku 2021/22 a umístili se na 2. místě po základní části. Jak bys ji zpětně hodnotil?

Základní část se podařila – možná pro někoho překvapivě, pro nás zaslouženě. Ale postupně – měli jsme super vstup do sezony a ten tým se nakopl a šel správným směrem. Začal věřit své cestě, semknul se, a hlavně poctivě a trpělivě pracoval.

Vynechali jste pohárovou soutěž. Jaký byl důvod a nemrzí to nakonec trochu?

Je to těžké hodnotit – udělali jsme to s jasným záměrem a ten vyšel tak napůl. Věděli jsme, jak mladý kádr máme a jak náročná bude Extraliga žen a to, abychom mohli výrazně zvýšit nároky na tréninkový proces. Chtěli jsme mít focus primárně na Extraligu žen, což v ZČ vyšlo, ale v play-off to nestačilo. Takže zpětně je to rozporuplné, víme, že jsme mohli usilovat o 2.medaili a finále další soutěže.

Když se podívám na soupisku, při vší úctě k ostatním se musím zastavit u jména Jana Christianová. Jak důležitou součástí týmu je tahle legenda?

O tom by se dalo napsat mnoho – byť znám Janu řadu let, poprvé jsem měl tu čest poznat jí v intenzivní a každodenní spolupráci. A mohu jen potvrdit to, že její vliv je obrovský, když chytá, a zcela nedocenitelný, když jí má tým v kabině. Má velkou zásluhu na tom, co se letos podařilo.

Naopak mi přijde, že týmu chybí nějaká dominantní ofenzivní síla. Přeci jen oba superfinalisté takové hráčky měli. Nebo vnímáš tu vyrovnanost útočnic jako výhodu?

Máš pravdu v obou případech – ano, stavěli a připravovali jsme tým na to, aby naší silou byla útočná hra jako celek, nikoli jednotlivci. Ale současně přiznávám, že jsme si nijak nelhali v tom, že to tak musí být i proto, že nám ryzí střelec se zabijáckým instinktem chyběl nebo se v některých ještě neprobudil. V play-off nám to určitě chybělo. Na příští sezonu musíme mít v týmu oba faktory – vyrovnanou ofenzivu a v jejím středu rozdílové zabijáky.

Do nejvyšší soutěže jste opět vypustili řadu mladých hráček a jména jako Fáčková, Břeská a další už rozhodně nejsou neznámá. Jak jsi spokojen s touto integrací?

Vždy máte nějakou víru a očekávání. Důvěra byla vložena naprosto správně, do správných lidí. Nejen obě jmenované nám jí měrou vrchovatou vrátily a očekávání překonaly. V tomto kroku jsme udělali dobrá rozhodnutí a jsme za ně rádi. Všechny mladé hráčky ale čeká obrovsky náročná zkouška i nyní – ukázaly potenciál, ale nic nedostanou zadarmo, a své pozice nyní musí obhájit. Ale jsem si jist že to vědí a zvládnou to znovu poctivě a s pokorou.

Juniorky jsou zlaté, dorostenky patří k favoritkám. Lukáš Netrefa odvádí skvělou práci a budoucnost ženského týmu se zdá růžová.

Odvádí obrovské penzum práce a je to takový „ryzí člověk florbalu“. Dělá florbal tak, jak je potřeba – tedy s absolutní vášní a srdcem. A jestliže hodnotíme růst hráčů a hráček, tak potenciál trenéra a odborníka, který je v Lukášovi, je veliký. Proto jsem hrdý na to, že jej rozvíjí v našem klubu. Je v prostředí, které ho podporuje a on svou prací zkvalitňuje činnost celého klubu. Budoucnost nejen ženského týmu bude taková, jakou si jí uděláme a my i díky Lukášovi děláme vše proto, aby byla skvělá!

Můžeme tedy přes léto očekávat další omlazení týmu nebo se fanoušci dočkají i nějakých „hotových“ hráček, které by mohly tým okamžitě posunout dál.

Bude to mix obojího, víme, kde nás tlačí bota. A jak jsem uvedl, mladé hráčky v našem klubu vždy šance dostávaly a dále dostávat budou. Ale chceme budovat celou ženskou složku tak, aby týmy a generace byly vyvážené a silné napříč klubem. Proto musíme ve všem držet balanc. Cílem stavby týmu pro Extraligu je, aby to byl opravdu primárně tým žen, do něhož výborné juniorky plynule prostupují a dále rostou. Není cílem, aby na ně v 17-ti padla celá tíha a odpovědnost a pak měli ve 20-ti letech florbalu plné zuby. Na to musíme dát pozor a adekvátně tým vyvážit.

Nějaké slovo na závěr?

Velké poděkování celému klubu, všem hráčkám, hráčům, jejich rodičům, trenérům, kolegům z managementu a všem fanouškům našich týmů i celého klubu. Znovu jsme zažili mnoho nádherných momentů a děkujeme, že jste u toho s námi a stále nás podporujete! Moc si toho vážíme!