Daniel Eremiáš přišel na Chodov v roce 2014. Jeho kariéru významně ovlivnila zranění kolen. I tak se dokázal stát juniorským mistrem světa a v základní části nejvyšší soutěže odehrál za Chodov 111 zápasů, ve kterých zaznamenal 71 bodů (52+19). Dalších 36 startů a 17 body (14+1) přidal v play off. V uplynulé sezoně již do superligového zápasu nenaskočil, ale byl součástí tréninkového procesu a nastupoval v partnerském Startu.

Vojtěch Bagin se po pauze zaviněné zraněním kolene vrátil k florbalu v Traverze a postupně prošel dokonalou cestou Floorball Group skrz Start až do Chodova. V sezóně 2024/25 se do nejvyšší soutěže vrátil po sedmi letech a během dvou ročníků dokázal, že je vynikajícím florbalistou a byl schopen pomoci na jakémkoliv postu. Za Chodov odehrál v základní části 44 zápasů a zapsal 16 bodů (4+12), v play off přidal dalších 11 zápasů. Nyní se loučí s kariérou na nejvyšší úrovni.

Matěj Jambor je odchovancem Chodova a v modro-bílém dresu hrál už od roku 2010. V základní části Superligy odehrál za 66 zápasů a připsal si 21 bodů (14+7), ve vyřazovacích bojích přidal 14 zápasů a 6 bodů (5+1). Nyní ho čeká zahraniční pobyt v rámci Erasmu a po návratu se pravděpodobně připojí k jednomu z našich partnerských týmů. 

I kariéra Ondřeje Štefka je spoutána s Chodovem, kde prošel celou strukturou až do nejvyšší soutěže. V jejíž základní části odehrál 56 zápasů a připsal si 28 bodů (13+15). V play off přidal 17 zápasů a 3 body (1+2). I přes platnou smlouvu se hráč i vedení týmu shodli na tom, že odchovanec klubu nebude nadále působit v superligovém týmu a přesune se do nižších soutěží.

Filip Kovářík bodově explodoval v poslední juniorské sezoně, ale v nejvyšší soutěži na tyto výkony nikdy nenavázal. V základní části Superligy odehrál 44 zápasů a zaznamenal 13 bodů (7+6), v play off odehrál 18 zápasů a připsal si 3 body (1+2). Svůj potenciál naznačil letos v 1. lize, kde v dresu Chomutova zaznamenal 24 bodů ve 22 zápasech. Aktuálně je ve hře jeho pobyt v zahraničí v rámci programu Erasmus a jeho další florbalová budoucnost se bude řešit po návratu.

Matyáš Vašíček strávil na Chodově dvě sezony a obě výrazně ovlivnily opakované zdravotní problémy, které mu nikdy nedovolili naplno a v delším časovém horizontu ukázat svůj potenciál. Vzhledem ke konkurenci mezi obránci by bylo složité najít pro mladého obránce dostatek hracího času.

“Tahle rozhodnutí a následné rozhovory často nejsou lehké a příjemné. Strašně si všech kluků a toho, co v áčku i v klubu odvedli, vážím, ale aktuálně bychom nebyli schopni jim nabídnout adekvátní roli v týmu a proto je lepší se rozloučit. Někde jsme se víceméně shodli, pro některé kluky to bylo nepříjemné překvapení, ale věřím, že to nakonec všichni pochopili. Každopádně jim ještě jednou děkuju za všechny společné zážitky a odvedenou práci!  Těmito změnami zároveň otevíráme prostor pro kluky ze zlaté juniorky a teď bude jen na nich, jak se k tomu postaví,” říká David Podhráský, který v září započne již 14. sezonu na lavičce Chodova.

Manažer klubu Ondřej Neuman ke zmíněným změnám dodává: “Myslím, že jsme na prahu nové etapy, kdy dílčí zásahy do kádru i ven budeme muset řešit rázněji, i když to není často snadné. Ale k vrcholovému sportu to patří. Nemám radost z toho, že řada mladých hráčů, na které jsme vsadili a řadu z nich i vychovali, se svou šancí nenaložila lépe. Superligový tým by měl být meta, nikoli cílová stanice. Dokázat, že mám úroveň na to hrát Superligu na nejvyšší úrovni a dlouhodobě je ten pravý cíl a cesta, kterou od hráčů chceme. Toto jsme z některých kluků necítili a proto přirozeně musí udělat místo jiným, snad dravějším. To, že někteří v tak mladém věku končí a nesnaží se o další prosazení ve vrcholovém florbalu je pro mne do určité míry zklamání. Ale také asi potvrzení, že už nemají potřebný zápal pro tuto úroveň. 

Každopádně jim všem patří poděkování za roky strávené v klubu i etapu, v níž se stali součástí A-týmu mužů i našeho klubu. Řada z kluků zde strávili mnoho mládežnických let a sledovali jsme jejich růst od kluků po muže a mnoho let snahy a zápalu pro florbal i náš klub. A to je vždy něco, čeho je třeba si vážit.

Jmenovitě bych se pak chtěl zastavit u Dana Eremiáše, protože mne hrozně mrzí, že mu zdravotní stav nedovolil nikdy naplno prokázat svůj potenciál. Přesto je to hráč, u něhož je vytrvalost, vůle a charakter jsou na levelu, z nějž by si řada dnešních hráčů měla brát příklad. Moc si vážím jeho práce a nasazení pro klub na hřišti i mimo něj a budu rád, pokud mu i nadále najdeme nějakou roli, v níž by se cítil spokojený. 

Druhým jménem je Vojta Bagin - i u něj chci vyzdvihnout to, co občas dnešním hráčům chybí - cílevědomost a odhodlání. Vojta se dokázal vrátit na vrcholovou úroveň v době, kdy s ním už nikdo moc nepočítal a hodně nám pomohl. Nejen zkušenostmi v kabině, ale i na hřišti. V řadě situací nám jeho klid, dovednosti a zkušenosti dokázali výrazně pomoci. Oběma upřímně děkuji a přeji jim, ať i v další etapě života naleznou naplnění a spokojenost!”